Při slovním spojení „přírodní obnovitelný zdroj energie“ asi málokoho napadne myslet okamžitě na dřevo. Přitom dřevo je ve své podstatě dokonalým palivem, které má prokazatelně nulovou uhlíkovou stopu.Při spalování dřeva se totiž uvolňuje pouze takové množství oxidu uhličitého, které strom absorboval během růstové fáze a které by do ovzduší uniklo i při přirozeném procesu rozkladu v lese. Uvolněný oxid uhličitý pak znovu absorbují další stromy v rámci udržitelného lesního hospodářství, čímž vzniká uzavřený cyklus.
Pokud navíc během procesu spalování dodržíme několik jednoduchých kroků, můžeme radikálně snížit množství popela, prachu i prachových částic, které vznikají při každém spalování dřeva a mají vliv na kvalitu ovzduší.
Zcela zásadním pravidlem je v tomto ohledu správná úroveň vlhkosti. Mokré dříví nehoří, jen čadí, smrdí a nezahřeje. Emise z takového nesprávného hoření pak zanesou nejen kamna, kouřovody a komín, ale také široké okolí. Naopak správně vyschlé dřevo při spalování neuvolňuje nebezpečné emise a má vysokou výhřevnost.
Neméně důležitým faktorem je typ topného zařízení či celého systému. Díky moderním technologiím a inovacím, nejen v oblasti materiálů pro výrobu kamen, jsou nově instalovaná zařízení pro vytápění domácností výrazně účinnější, a to jak ve smyslu výhřevnosti, tak ve snížené produkci emisí. V konečném důsledku tedy pro vytvoření stejného množství tepla potřebují výrazně menší množství paliva, což se pozitivně promítá do nižších nákladů za topení i nižšího množství vyprodukovaných emisí.
Aby produkovala co nejmenší množství škodlivých látek, musí být kamna a jejich další součásti, včetně komína, také pravidelně čištěna, kontrolována a udržována. Při topení je pak třeba postupovat podle návodu či doporučení výrobce, aby spalování probíhalo pokud možno v optimálních podmínkách a nedocházelo ke zvýšené produkci emisí, ale například také ke skrytému a postupnému poškozování kamen.
Kolik stojí topení dřevem
Vytápění dřevem je v zásadě nejlevnější způsob vytápění. Toto tvrzení platí i v případě, že do celkových ročních nákladů na vytápění započítáme také pořizovací náklady spojené například s nákupem nových, moderních kamen či kotle. Životnost těchto zařízení se totiž dá počítat klidně i v desítkách let, díky čemuž se prvotní investice do nákupu postupem času nejen vrátí, ale také zúročí.
Samotné náklady na pořízení dřeva pro topnou sezonu ovlivňuje především aktuální tržní cena této komodity a také poměr měkkého a tvrdého dřeva, které si majitel domácnosti zakoupí. Pořizovací cenu je možné snížit pomocí samotěžby na vyhrazeném pozemku.
Jeden kilogram dřeva obsahuje cca 4 kW příkonové energie, které se i při nižší účinnosti spotřebiče 75 % přemění na 3 kW výkonu. Průměrná váha jednoho kubíku suchého dřeva váží zhruba 500 kilogramů a průměrná cena za kubík je 1 775 Kč s DPH. Z toho plyne, že za 1 775 Kč nakoupíte 2 000 kW (0,89 Kč/kW) a při účinnosti spotřebiče 75 % (což je dnes téměř u všech moderních spotřebičů) získáte 1 500 Kč výkonu. Pak vás vyjde 1 kW výkonu na 1,18 Kč včetně 21 % DPH.
Tvorba jasné představy či odhadu nákladů na vytápění domácnosti dřevem se může snadno proměnit v pestrou mozaiku zdánlivých detailů, které ovšem tvoří velmi důležitý celek. Ve výši ročních nákladů na vytápění dřevem totiž hraje roli velikost domácnosti, kvalita izolace či požadovaná teplota v jednotlivých místnostech.
Jiné náklady bude tedy logicky mít majitel malého a dobře izolovaného domku, který vytápí všechny místnosti přibližně na 20 °C, v porovnání s majitelem velkého starého domu, který chce při topení starými a málo účinnými kamny udržet v celém domě teplotu přesahující 25 °C.
Pokud ovšem k celému tématu vytápění dřevem přistoupíme zodpovědně a s dostatečným množstvím informací, dokážeme z palivového dřeva udělat nejen ekologický, ale také mimořádně ekonomický způsob vytápění.
