Dřevo samo o sobě není ekologický problém. Pro životní prostředí je mnohem důležitější, v jak kvalitním spotřebiči ho spalujeme, jak kvalitní palivo použijeme a zda topíme správně. Zatímco stará a špatně provozovaná topidla umí ovzduší zatěžovat výrazně, moderní kamna a krby při správném používání pracují s podstatně nižšími emisemi a vyšší účinností.

Z environmentálního hlediska je hlavním argumentem pro spalování dřeva to, že jde o obnovitelný zdroj energie. Při spalování dřeva se uvolňuje zhruba tolik oxidu uhličitého, kolik strom během růstu přijal z atmosféry, případně kolik by se uvolnilo při jeho přirozeném rozkladu, jen za jinou časovou jednotku. To ale neznamená, že na způsobu spalování nezáleží. Naopak: vedle tepla vznikají i další plynné složky a pevné částice, a právě jejich množství rozhoduje o tom, zda je provoz kamen k okolí šetrný, nebo ne.

Moderní spotřebiče mají díky konstrukci spalovací komory, řízenému přívodu vzduchu a vysoké účinnosti výrazně nižší emise než staré typy kamen. Například podle rakouských měření mají novější kachlová kamna s ekologickým certifikátem téměř třináctkrát nižší emise než stará kachlová kamna. Nové technologie mohou zvýšit účinnost až o 86 procent a snížit emise zhruba o dvě třetiny oproti starším neúčinným topidlům. Zjednodušeně řečeno: problém není dřevo, ale zastaralé nebo špatně provozované zařízení.

Úplně zásadní je také palivo. Topit se má pouze suchým, čistým a chemicky neošetřeným dřevem. Ideální vlhkost by měla být do 20 procent. Jakmile je dřevo mokré, velká část energie se místo vytápění spotřebuje na odpaření vody. Výsledkem je nižší výhřevnost, více kouře, více dehtu, zanášení skla i komína a vyšší emise. Vlhké dřevo tedy není jen provozní nepříjemnost.

Roli hraje i to, jaké dřevo člověk do kamen přikládá. Vhodné je především tvrdé dřevo, například buk, dub, habr nebo jasan. Má vyšší hustotu, lépe hoří, déle drží žár a poskytuje stabilnější teplo. Měkké dřevo, jako smrk nebo borovice, se hodí spíš na podpal, protože snadno chytá a rychle shoří. Ani nejlepší buk ale nic nezachrání, když je syrový, a ani moderní kamna nic nespraví, když v nich někdo pálí natřené desky, palety nebo odpad.

Výrobci zároveň připomínají, že ekologické topení není o „dušení“ ohně. Nedostatek vzduchu sice může vypadat úsporně, jenže ve skutečnosti znamená méně tepla a více kouřových emisí. Varují proto před přikládáním nad doporučenou dávku, spalováním nepovolených materiálů i topením přes noc při omezeném přívodu vzduchu. Takové spalování poškozuje životní prostředí i samotný komín. Odpovědnost tak neleží jen na výrobci, ale i na uživateli. Moderní spotřebič je dobrý sluha, ale pořád neudělá z mokrého polena suché a z plastu palivové dřevo.

Tvrdit, že topení dřevem je automaticky ekologické, je stejně nepřesné jako tvrdit opak. Dřevo může být při správném použití šetrným a smysluplným zdrojem tepla, ale při špatném spalování se jeho výhody rychle ztrácejí.

Chcete si k tématu přečíst víc? Podívejte se na stránky našich členů: