Už od 5. dubna 2025 se znovu otevírají brány hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu. Návštěvníky čekají slavné sály, ložnice i kuchyně, v nichž se psaly dějiny – a kde se kdysi i topilo. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, jak se ve středověkých sídlech vůbec dalo přežít zimu?

Vytápění hradů a zámků prošlo v českých zemích fascinujícím vývojem – od kouřem zamořených síní až po elegantní kachlová kamna, která byla nejen zdrojem příjemného tepla, ale i výrazem stylu a společenského postavení.

Oheň jako středobod středověkého života

V počátcích se topilo hlavně v otevřených krbech. Teplo sice vznikalo, ale nerovnoměrně, a kouř často neodcházel jen komínem. Bydlení v kamenných zdech bez izolace nebylo nic pro zimomřivé – vytápěla se jen vybraná místa, a zbytek doplňovaly kožešiny, závěsy a tlusté kabáty.

Kachlová revoluce

Zásadní proměnu přinesl až příchod uzavřených otopných zařízení – především kachlových kamen, která se od 15. století začala objevovat nejen v sídlech šlechty, ale postupně i v měšťanských domech a venkovských chalupách.

Tato kamna zvládla akumulovat teplo a sálat ho rovnoměrně celé hodiny. Navíc byla čím dál krásnější – glazovaná, zdobená, někdy až monumentální. V období renesance, baroka i klasicismu se z nich stávaly umělecké solitéry, navržené tak, aby ladily s interiérem. A topilo se do nich zezadu, aby nic nenarušilo vizuální dojem.

Jihočeský poklad: Kamna, která (zatím) neznáte

Skutečnými skvosty jsou stovky historických kamen dochovaných v Jihočeském kraji. Jen ve správě NPÚ jich najdeme přes 250 stojících kusů a mnoho dalších v depozitářích – většina z nich dosud nikdy nebyla publikována.

Tuto bílou mapu se rozhodl zaplnit tým odborníků v rámci čtyřletého výzkumného projektu „Tradiční řemeslné technologie na záchranu kulturního dědictví“. Výsledkem je nejen katalog 75 výjimečných kamen, ale i poutavé čtení o jejich historii, technologiích a restaurování. Dozvíte se třeba, co všechno prozradí archeologický nález kachle nebo jak se dnes staví kamna podle historických vzorů.

Zámecká kuchyně ve Slatiňanech: kde to znovu voní

A že nejsou historická topidla jen statickými exponáty, ukazuje funkční zámecká kuchyně ve Slatiňanech. Pochází z 19. století a dnes je plně provozuschopná – včetně sporáků, otevřeného ohně a technických „vychytávek“ té doby jako rotissoire, grilloir nebo potager.

Slatiňanská kuchyně je dnes jedinou plně funkční zámeckou kuchyní svého druhu v ČR. A rozhodně stojí za návštěvu. Více se o ní dočtete ZDE.

Archeologie životního stylu

Kamna ale nejsou jen o teple. Jsou zrcadlem doby – prozrazují, jak lidé žili, čemu věřili i co považovali za krásné. Nálezy z Jindřichohradecka, zpracované poprvé právě v rámci výše zmíněného projektu, ukazují pestrou škálu motivů od náboženských a heraldických až po výjevy ze středověké každodennosti i fantazie.

Lipnické muzeum kachlů: teplo na vlastní kůži

Na hradě Lipnice nad Sázavou vzniklo nové muzeum kachlů, které nabízí nejen pohled, ale i zážitek. V rámci expozice s replikami nábytku a kamen se o víkendech na jaře a na podzim v kamnech i krbu skutečně zatápí. Návštěvníci tak mohou sami pocítit, jaký komfort (nebo jeho nedostatek) skýtal hradní život v 15. a 16. století.

Historická topidla nejsou jen tichými svědky minulosti – jsou příběhem řemesla, kultury a vynalézavosti. A ten příběh dnes ožívá – v katalogu, v kuchyni ve Slatiňanech i v muzeu na Lipnici. Vydejte se za ním – a objevte teplo, které přetrvalo staletí.