Kouř mluví. Může potěšit, informovat, varovat – nebo taky zkazit večer sousedům. Ať už stoupá z kamen v chalupě, nebo z nejposvátnější kaple, vždycky něco říká.

Oči celého světa se v těchto dnech upírají k jedinému komínu a kouři, který z něj bude stoupat. Ve Vatikánu právě 135 kardinálů volí novou hlavu katolické církve. Zda se jim podařilo vybrat nástupce papeže Františka, oznámí světu kouř stoupající z nenápadné trubky vyčnívající ze střechy Sixtinské kaple.

Bílý kouř? Máme papeže.
Černý kouř? Kardinálové ještě nevybrali.

Dvoubarevná signalizace je dnes ikonická – ale překvapivě mladá. Oficiálně se začala používat až ve 20. století jako odpověď na prostou otázku: „Už ho zvolili?“ Dřív lidé čekali na úřední oznámení nebo na výstřel z děla. Dnes stačí pohled na kouř.

Jak to funguje?

Po každém hlasování se ve zvláštních kamnech pálí volební lístky. Aby kardinálové oznámili, jak volba dopadla, přidávají do ohně směsi, které vytvoří barevný dým. Pokud nebyl nikdo zvolen, použije se směs pro černý dým. Pokud volba proběhne úspěšně, použije se směs pro dým bílý.

Ale ne vždy to bylo tak jasné. V minulosti se zkoušely vlhké piliny, smůla nebo mokrá sláma – ty však často vytvořily šedý kouř, což vyvolávalo zmatek a dohady. V roce 1978 proto po jedné z voleb přimíchali kardinálové k hlasovacím lístkům chemikálie – dým byl sice bílý, ale někteří z přítomných se jím přiotrávili.

Až v roce 2005 byla do Sixtinské kaple instalována druhá kamna: jedny na lístky, druhé na řízené dýmové směsi. A od té doby to konečně funguje.

Malá chemická vsuvka (nezkoušejte doma)

Pro vytvoření černého kouře používají ve Vatikánu chloristan draselný, antracen a síru. Ve chvíli, kdy je nový papež zvolen, stoupá z komína nad Sixtinskou kaplí bílý kouř – výsledek smísení chlorečnanu draselného, laktózy a kalafuny. Vše v pečlivě odměřeném množství, aby se dým ukázal přesně tak, jak má – a nezakouřil půl Vatikánu.