V každodenní praxi se setkáváme s tím, že zákazníci přicházejí s jasnou představou: chtějí krb, kamna, teplo, atmosféru. Na kamnářích však je, aby jejich očekávání nejen vyslechli, ale především odborně přehodnotili a přetavili v řešení, které bude dávat dlouhodobě smysl – technicky, funkčně i esteticky. A právě zde začíná odpovědnost skutečného řemeslníka.

Kde se dělají nejčastější chyby a co by měl kamnář všechno znát? Zeptali jsme se Víta Peška, viceprezidenta Cechu kamnářů ČR.

Kde se dělají nejčastější chyby?

Z neznalosti. Když kamnář nemá odpovídající vzdělání.

Co by měl kamnář všechno znát?

Musí umět dimenzovat topidla. Musí chápat, jak hoří dřevo. Musí rozumět teplu a principům jeho šíření i izolacím. Znát normy, znát kamnářské technologie a pracovní postupy, materiály, pojiva. Musí se umět graficky vyjadřovat a musí být schopen vypracovat odpovídající technickou dokumentaci. Dál musí umět plánovat subdodávky, materiál pro stavbu a ostatní termíny. A v neposlední řadě musí umět pracovat s kamnářskými materiály a topidlo postavit.

To vypadá, že toho opravdu není málo. Ony existují i pro kamna a krby nějaké normy?

Jistě. Existuje jich hned několik. Máme normu na kachle ČSN 72 4710. Různé druhy topidel jsou vzájemně tak odlišné, že máme pro každý druh samostatnou normu. ČSN 73 4230 pro krby, ČSN 73 42 31 pro kamna a ČSN 73 4232 pro sporáky. Pro dimenzování kamen platí celoevropská harmonizovaná norma ČSN EN 155 44. A ve všech těchto předpisech by se měl kamnář orientovat.

Jak by měl laik – zákazník – postupovat při výběru krbu?

Nejen při výběru krbu, ale při výběru jakéhokoli topidla je nejlepší postupovat podle „kamnářského desatera“.

1. JAKÉ ZVOLIT TOPIDLO?

Nejdříve si sami pro sebe ujasněte, co od nového topidla očekáváte, proč si ho vlastně pořizujete. Jde Vám především o vaření, pečení? Možná vám stačí si sem tam sednout ke krbu a dívat se do plamenů? Nebo si kamna pořizujete proto, aby topila? Pokud preferujete funkci vytápění, má jít o hlavní, nebo spíše o alternativní vedlejší zdroj? A možná byste rádi to vše dohromady? Má nové topidlo zajistit bezproblémové vytápění domácnosti i v případě výpadků elektřiny (tzv. blackoutů) a posílit vaši nezávislost na elektrické síti?

2. JAK VYBRAT KAMNÁŘE?

Svého kamnáře najdete na webu Cechu kamnářů České republiky v sekci Hledat kamnáře. Oslovit můžete buď někoho z blízkého okolí nebo si můžete v rámci republiky vybrat takového odborníka, který staví topidla dle vašeho gusta. Výhodou kamnářů sdružených v cechu je důraz společenství na kamnářské vzdělávání, výměnu informací, profesionalitu a kvalitu odvedené práce. Cech kamnářů ČR je členem evropské asociace stavitelů kachlových kamen, spolupracuje na oborové legislativě, výzkumu a vývoji topidel. Členové Cechu kamnářů mají k těmto moderním kamnářským poznatkům přístup a mohou je využívat ve své praxi. Při řešení problému nabízí cech zákazníkům i kamnářům institut tzv. cechovního technika – jde o nezávislého odborného arbitra, jehož zájmem je objektivní posouzení a popsání stavu a návrh schůdného řešení situace.

3. PRVNÍ SCHŮZKA S KAMNÁŘEM

První schůzka bývá zpravidla u kamnáře, slouží ke sběru dat a informací o potřebách a záměrech klienta. Zákazník by měl od kamnáře získat srozumitelné vysvětlení vlastností a možností jednotlivých druhů kamnářských konstrukcí a návrh optimálního technického řešení topidla. Tato první konzultace obvykle nemívá žádný konkrétní výstup v podobě výkresu. Zaznít by zde však měla přibližná cena plánovaného typu topidla. Půjde však o velmi nepřesnou rámcovou částku, protože konkrétní sumu není možné kvůli řadě neznámých faktorů stanovit.

Na první schůzku s sebou vezměte výkresovou dokumentaci vašeho objektu. Kamnář z ní bude čerpat informace potřebné pro výpočet tepelné ztráty, správné dimenzování topidla i pro jeho optimální umístění v prostoru.

4. DRUHÁ SCHŮZKA S KAMNÁŘEM

Pokud je zvolena konkrétní technická podoba, je možné přistoupit k vytváření pláště topidla. Tomu bývá zpravidla věnována druhá schůzka. Zde se hovoří o stylu, tvarech, barvách, povrchové úpravě. Výstupem této konzultace je obvykle ruční skica budoucího pláště topidla.

K diskuzi o designu topidla je dobré vybrat pár snímků topidel, které poslouží jako inspirace pro estetické utváření pláště. Též je vhodné informovat kamnáře o představě zařízení interiéru místnosti, kde bude topidlo stát.

5. NÁVRH TOPIDLA

Na základě informací z předešlých schůzek kamnář vypracuje návrh topidla, ze kterého bude zřejmý jeho přesný tvar i uspořádání vnitřní konstrukce. Návrh bude zahrnovat konkrétní komponenty potřebné pro realizaci pláště i pro vnitřní stavbu. Součástí budou i všechny potřebné výpočty jak tepelně-technické, tak i výpočty parametrů vnitřních konstrukcí. Vytvoření smysluplného funkčního návrhu včetně dimenzovacích výpočtů a fotorealistické vizualizace může u složitějších konstrukcí zabrat i několik pracovních dní. Proto se nelze divit, že kamnáři obvykle za dodání celkového návrhu požadují finanční odměnu. Ta se dle náročnosti konkrétního projektu pohybuje obvykle v rozmezí 5-10 tisíc Kč. Vytváří-li se více alternativních variant, cena se úměrně zvyšuje. V případě realizace topidla je pak tato položka pochopitelně odečtena z celkové výsledné ceny

V této fázi komunikace lze ještě volit barvy, vzory na kachlích, velikost dvířek a jiné drobné úpravy.

6.ROZPOČET DÍLA

Po odsouhlasení konečné podoby díla může kamnář vypracovat rozpočet, který zahrnuje všechny kapitoly realizace díla od přípravných prací až po samotnou stavbu. Z tohoto důvodu v individuální kamnařině není možné cenu stanovovat dopředu.

7. SMLOUVA

Pokud dojde k odsouhlasení rozpočtu, přichází na řadu smlouva. Kromě běžných částí by měla obsahovat technickou specifikaci topidla, tedy definici jeho budoucích vlastností. Jde především o druh konstrukce, typ ohniště, způsob regulace, údaje o výkonu, o spotřebě paliva, době akumulace nebo údaje o plášti. Chybět nesmí výkresová dokumentace, ze které budou patrné všechny podstatné detaily včetně rozměrů, v ideálním případě i 3D vizualizace. Individuálně stavěná topidla nelze prověřovat ve zkušebně, přesto musí splňovat přísné požadavky na emise, účinnost a bezpečnost podle příslušných norem. Odkaz na ně je důležitý i při komunikaci s revizním technikem kominíků nebo se stavebním úřadem. Může také jít o jednu z podmínek pro získání státní dotace. Pokud kamnář topidlo nenavrhne a nepostaví podle normativních pravidel, není možné se spolehnout na jeho funkčnost a může se stát, že při kolaudaci nebo jiné kontrole nebude možné topidlo provozovat. Nedílnou součástí smlouvy by měl být i protokol o dimenzování topidla, tedy souhrn výsledků výpočtů jednotlivých funkčních částí topidla. V případě potřeby se ke smluvní dokumentaci přikládají i výkresy pro ostatní řemesla (půdorys základů, stavební prostupy, schéma zapojení vodního systému…)

Při podepisování smlouvy požadujte, aby obsahovala technickou specifikaci, výkresovou dokumentaci, dokumentaci o dimenzování topidla a odkaz na příslušnou normu.

8.REALIZACE TOPIDLA

Návrh topidla včetně výběru a potvrzení všech potřebných součástí a komponentů je dokončen. Nyní musí kamnář u svých subdodavatelů objednat vše co ke stavbě topidla potřebuje. Vzhledem ke skutečnosti, že jde o individuální dílo, je třeba jednotlivé na zakázku vyráběné součásti zajistit s časovým předstihem. Běžně může jít i o několik měsíců, se kterými je třeba počítat, aby bylo možné realizovat vše v dohodnutém termínu.

Doba samotné realizace díla je závislá především na náročnosti toho kterého topidla. Kachlový sporák menší velikosti bez ležení zabere zručným kamnářům přibližně jeden pracovní týden, kachlová kamna běžně 14 dní až měsíc.

9.SEZNÁMENÍ S TOPIDLEM A TAHOVÁ ZKOUŠKA

Po dokončení díla následuje seznámení uživatele s tím, jak správně topidlo provozovat. K tomu patří také tahová zkouška. Většinu individuálních topidel není možné hned po postavení plně roztopit. Obsahují mnoho vody a pojiva nejsou zcela vyzrálá. Plným zatopením by mohlo dojít k narušení pojivové funkce a poškození topidla. Proto existuje v kamnářských normách pojem tahová zkouška. Cílem je ověřit, že kouř odchází bezpečně do komína a že topidlo nezakuřuje do místnosti. Její zdárný průběh potvrzuje funkčnost tahu topidla. Případné nedostatky topné funkce nebo konstrukce se řeší až po vyschnutí topidla a po nějaké době plného provozu v rámci záruky.

10. PŘEDÁNÍ TOPIDLA

Při předání topidla obdrží zákazník od kamnáře písemný návod k použití a předávací protokol. Předávací protokol musí obsahovat odkaz na smlouvu, na základě které bylo topidlo vyhotoveno, dále podpisy obou stran a datum předání díla. Od tohoto dne začíná běžet záruční doba.

(Při předání topidla požadujte návod k použití a předávací protokol.)

To je docela komplexní návod. A kamnařina musí být docela složitý obor. Může laik vůbec poznat, že něco není s dodavatelem, případně s jeho prací v pořádku?

Jistě, ukazuje na to hned několik indicií.

1. Pokud se dodavatel nezajímá o tepelnou bilanci a prodá prostě to, na co si zákazník ukáže.
2. To samé platí pro komín a přívod vzduchu. Aby topidlo plnilo svůj účel, mělo by být provozováno za optimálních podmínek. Množství paliva – to je závislé na tepelné ztrátě a požadované akumulaci topidla. Množství vzduchu pro hoření. Ten se dnes ve většině případů přivádí z exteriéru. V dnešních vzduchotěsných objektech nelze odebírat vzduch z interiéru bez zajištěného vyrovnání tlaku. A samozřejmě správný komín. Respektive správný průřez a účinná výška. Pokud má komín nedostatečný průřez, spaliny se do něj nevejdou a dochází k zakuřování do interiéru. Na druhou stranu, pokud má komín nadbytečně velký průřez, spaliny v něm „bloudí“, ztrácí rychlost a teplotu, což vede ke snížení tahu, tedy k nedokonalému spalování, kondenzaci ve spalinové cestě a riziku kontaminace vzduchu v místnosti.
3. Pokud dodavatel nedokáže klientovi srozumitelně vysvětlit principy, jak které topidlo funguje a proč se bude chovat tak, jak se bude chovat.
4. Pokud dodavatel klientovi před podepsáním smlouvy nedodá odpovídající dokumentaci včetně výpočtů a výkresů. Potřebnou dokumentaci jasně vymezují normy.
5. Pokud dodavatel nedodá klientovi smlouvu, ve které je jasně stanovena nejen cena, ale hlavně technická specifikace topidla. Všechny potřebné termíny jsou zas k nalezení v normách. Něco jiného je, pokud si klient pořizuje průmyslově vyrobené topidlo jako jsou krbová kamna. V takovém případě stačí posoudit výkon oproti tepelné ztrátě a zjistit, zda máte odpovídající přísun vzduchu a komín. Oproti tomu individuálně stavěná topidla – kamna, sporáky, nebo krby jsou vždy originál. Z toho důvodu je nutné je dopředu správně navrhnout a do dokumentace popsat jejich budoucí technické vlastnosti. Samozřejmě včetně odpovídajících výkresů. Klient by nikdy neměl kupovat něco, o čem není přesvědčen, že ví, jak to bude vypadat a jat to bude fungovat.

To je opravdu potřeba něco počítat, když si chci koupit třeba krbová kamna?

Samozřejmě. Každé topidlo by mělo výkonově odpovídat tepelné potřebě vytápěného prostoru. Pokud by byl výkon topidla menší, než je tepelná potřeba, bude vám zima a budete mít tendenci topidlo přetápět, což bude mít zásadní vliv na jeho životnost. Pokud by byl výkon topidla nepoměrně větší, než je tepelná potřeba, bude vám takové horko, že ho nebudete moci provozovat v optimálním režimu. Budete mít tendenci do něj přikládat méně dřeva, než na co je stavěné, což povede k tomu, že budete mít černé sklo ale hlavně rapidně se sníží účinnost spalování. To pro vaši peněženku znamená, že protopíte víc paliva, a navíc tím výrazně přispějete ke zhoršení životního prostředí ve vašem okolí. To pocítí převážně vaši sousedi, kterým budete posílat kouř do oken.

Kouř do vzduchu snad posíláme vždy, když topíme dřevem. Nebo ne?

To je bohužel silně rozšířený omyl. Pokud provozujete správně topidlo na dřevo, sousedi neví, že topíte. Z komína se nekouří. Respektive trochu kouří pouze pár minut po zatopení, než dostatečně stoupne teplota v ohništi. Pak už nic.

Myslíte, že se dá něco zkazit na obyčejném krbu?

Jéje. Byť jsou krby nejjednodušší kamnářské konstrukce, pokazit se i v jejich případě dá hodně. Jak už jsem se dříve zmínil. Trio výkon, vzduch, komín je základ. Hlavně v dnešních novostavbách, které mají minimální tepelnou ztrátu a jsou zcela těsné. Pokud se podcení přívod vzduchu, krb bude zakuřovat. Spaliny z nedokonalého hoření dřeva jsou toxické, proto hrozí, že se můžete v takovém případě i otrávit. Největší chyby se však dnes dělají při volbě velikosti skla. Sklem prochází nemalá část tepla, které je generováno v ohništi. A pokud váš obývací pokoj nebude schopen toto teplo absorbovat, nebude se v něm dát bydlet. Bude tam přetopeno. To uživatele povede k tomu, že se bude snažit topit s menší dávkou dřeva, než na kterou je krb dimenzován, což povede k nedokonalému spalování, začernění skla a potenciálnímu riziku kontaminace vzduchu v interiéru.

A na tohle všechno máte nějaké vzorečky?

Jistě. Na tohle, i na spoustu jiných věcí kolem krbů, kamen i sporáků. Hrajeme si s ohněm. A oheň – jak známo, je dobrý sluha, ale špatný pán. Proto bychom před ním měli mít pokoru a co nejlépe pochopit, jak s ním pracovat.

Jak, nebo na co se mám tedy kamnáře ptát, abych nenaletěl neodborníkovi?

No, nejdřív by se spíš měl kamnář ptát vás. Měl by udělat docela hlubokou analýzu toho, co si od budoucího topidla přejete. Bez ohledu na to, zda se jedná o průmyslově vyrobená krbová kamna, nebo individuálně stavěné topidlo by se měl zajímat o to, jak budete využívat objekt, kde bude topidlo instalováno. Budete tam bydlet na stálo, nebo jezdit pouze na víkendy. Z jakých materiálů je dům postaven, jaká má okna, dveře, jak je tepelně izolován. Kudy a odkud budete nosit dřevo? Máte vůbec dostatečný prostor na skladování dřeva? Kde v místnosti bude topidlo umístěno. Má podlaha dostatečnou nosnost? Máte vůbec komín? A jaké má parametry?….

Vy byste se naopak měli ptát, zda vám kamnář nabízí certifikované výrobky, tedy takové komponenty, včetně krbových vložek, které jsou vyvinuty a přímo určeny pro zabudování do kamnářských realizací.

Dále by vás mohlo, nebo mělo zajímat, zda má Váš dodavatel – kamnář odpovídající vzdělání v oboru. Zda je vyučen, nebo zda prošel rekvalifikací. Jakou má praxi a zda své vzdělání průběžně aktualizuje.

Odpovídající vzdělání by měl mít každý, kdo má živnostenský list. Nebo ne?

Budete se divit, ale živnostenský list na kamnáře dnes bohužel může získat i zedník, protože se jedná o příbuzný obor. Nic proti poctivým zedníkům, ale kamnařina je dnes velmi náročný obor. Náplň živnosti kamnář se s živností zedník shoduje zhruba z 5%, což ale úředníkům na ministerstvu nebrání v tom, aby konstatovali, že je to takto v pořádku. V naší republice je vydáno něco málo přes dva tisíce živnostenských listů na obor kamnář. V jediné oborové organizaci – Cechu kamnářů České republiky se sdružuje něco přes dvě stě firem. U těch ostatních je s velkým otazníkem, zda mají odpovídající vzdělání.