Pokud doma topíte dřevem, zpozorněte – právě teď je nejlepší chvíle, kdy si pořídit zásoby na zimu. Dřevo je zatím dostupné, ceny příznivé a máte dostatek času na jeho proschnutí. A pokud si ho naštípete sami? Nejenže ušetříte, ale uděláte i něco pro své tělo.

Dřevo se vrací na výsluní

V době, kdy se lidé potýkají s vysokými cenami energií, se stále víc domácností vrací k osvědčenému způsobu vytápění – dřevu. Ekonomika i ekologie mluví jasně: palivové dřevo je nejen levnější než elektřina nebo plyn, ale při správném topení i ekologičtější.

Ceny se podle typu dřeva a způsobu zpracování pohybují od 1 200 do 1 850 korun za sypaný prostorový metr. Ale jsou místa, kde si dřevo můžete odvézt i za 550 korun – jen si ho musíte sami naštípat.

Štípačka, sekera nebo pot? Všechno se počítá

Ceny tvrdého dřeva, jako je buk, dub nebo jasan, šly lehce nahoru – není divu, hoří déle a má lepší výhřevnost. Ale kdo má čas a chuť, může výrazně ušetřit.

Kdo si dřevo štípe sám, má i lepší kontrolu nad jeho sušením. A to je klíčové: správně vysušené dřevo hoří efektivněji, nezanáší komín a má vyšší výhřevnost. Třeba habr vám dá nejvíc tepla – až 2 200 kWh z jednoho prostorového metru. Buk a dub mají výhřevnost z jednoho prostorového metru 2100 kWh, bříza 1900 kWh a smrk 1600 kWh. Na kilogram ale mají skoro všechny druhy podobnou výhřevnost – rozhoduje tedy hustota a sušení.

Jaké dřevo se vyplatí?

Každý druh má něco do sebe. Tvrdé dřevo hoří pomaleji a déle – ideální na dlouhé zimní večery. Měkké dřevo zase dobře chytá, rychle vyschne a je levnější. Nejlepší je mít kombinaci – odborníci doporučují směs, protože se jednotlivé vlastnosti dřeva dobře doplňují.

Přehled základních typů a jejich vlastností:

• Buk, dub, habr – vysoká výhřevnost, dlouhé hoření, vyšší cena.
• Bříza, jasan – dobře se štípou, hoří čistě, ideální do krbů.
• Smrk, borovice, topol – měkčí, levnější, vhodné na zátop.

Teď koupit, přes léto sušit

Největší chybou je nechat nákup na poslední chvíli. Kdo kupuje dřevo v září, nejen že zaplatí víc, ale často ho dostane ještě vlhké – a to znamená nižší účinnost, více sazí a zbytečné trápení. Správně připravené dřevo má vlhkost pod 20 % a schne klidně i dva roky.

Jak poznáte, že je dřevo připravené k topení?

Dřevo čerstvě po vytěžení obsahuje 50–60 % vody. Po dvou letech na vzduchu klesá vlhkost pod 20 %, což je hranice pro efektivní spalování. Nejspolehlivěji změříte vlhkost dřeva vlhkoměrem. Bez něj pomůže jednoduchý test – suché dřevo zní dutě, má popraskané konce a nevytéká z něj pryskyřice.

Aby dřevo dobře vyschlo, musí dýchat. Základem je sucho, proudění vzduchu a žádný přímý kontakt se zemí.

Dřevo naštípejte na polena o tloušťce 7-10 centimetrů. Polínka v této velikosti dobře schnou, vejdou se do kamen a dobře hoří. Kulatina schne velmi špatně.

Naštípané dřevo ukládejte do hranice střídavě. Díky tomu proudí mezi poleny vzduch a dřevo lépe schne. Pevně naskládané vrstvy hůře větrají.
Zastřešení hranice je základ. Ideální je přístřešek na zahradě s otevřenými stranami. Pokud skladujete dřevo ve sklepě, nezapomeňte na pravidelné větrání – ideálně otevřené okno i v zimě. Jinak dřevo vlhne a plesniví.