České lesy procházejí zásadní proměnou. Smrkové monokultury, které po desetiletí dominovaly krajině, ustupují druhově pestřejším porostům. Tento trend podporuje i Ministerstvo životního prostředí, které v roce 2023 evidovalo rekordních 47,3 % nově vysazených listnatých stromů – především buku, dubu a habru.

Smrk ztepilý tvořil ještě nedávno nadpoloviční většinu českých lesů. Kůrovcová kalamita ale ukázala jeho zranitelnost – a přiměla lesníky i politiky hledat udržitelnější řešení. Dnes podíl smrku klesl na 46 %, zatímco listnáče jako buk (9,8 %) a dub (7,9 %) sílí.

Pestřejší lesy jsou odolnější vůči suchu, větru i škůdcům. Lépe hospodaří s vodou a snáz se přirozeně obnovují. A co víc – produkují kvalitnější dřevo pro topení.

Jaké dřevo je nejlepší pro vytápění?

Ne všechno dřevo hoří stejně. Rozdíly najdeme ve výhřevnosti, hoření i vlivu na komín. Zde je stručné porovnání:

Nejlepších výsledků dosáhnete s tvrdým listnatým dřevem – ideálně bukem, dubem či habrem.

Změní se dostupnost dřeva?

Díky dozvukům kůrovcové těžby je na trhu stále dostatek měkkého jehličnatého dřeva, zejména smrku. Listnáčů se sice sází více, ale do „topenářského věku“ dorostou až za 15–30 let.

Pokud bude pokračovat podpora přírodě blízkého lesního hospodaření, můžeme očekávat stabilní dostupnost kvalitního palivového dřeva. Zdravější, smíšené lesy nabídnou více listnáčů vhodných k vytápění a zároveň budou odolnější vůči klimatickým extrémům.

Udržitelné topení dřevem začíná v lese

Změna druhové skladby českých lesů není jen ekologickou nutností – je to i šance pro zodpovědné vytápění dřevem. Podpora listnatých porostů pomůže přírodě a zároveň přinese lidem kvalitnější a efektivnější palivo.

Dřevo zůstává obnovitelným a ekologickým zdrojem energie – když se těží a využívá chytře.

Poznámka: Výhřevnost v kWh/m³ se může výrazně lišit podle obsahu vody. Uváděné hodnoty platí pro suché dřevo (pod 20 % vlhkosti).